Stručná historie wushu

24. února 2008 v 10:09 | Martin |  Kung Fu
wushuPrvní systémy wushu se objevily ještě před vznikem čínského státu, před III.- IV. stoletím však neexistovalo komplexní wushu, pouze vojenská příprava, "válečnictví". Z počátku mělo podobu tanečních vojenských cvičení, později se stalo vojenským předmětem ve speciálních školách. Na konci II. století obdržela veškerá individuální příprava válečníka jménu wuyi. Tento termín se udržel po celá století a stal se synonymem pro wushu. Wuyi zahrnovalo juedi (zápas), shoubo (boj zblízka), metody boje se zbraněmi. Sestavy napodobovaly neozbrojený boj, boj se zbraněmi, obranu proti útoku zbraní. Výuka byla založena na sestavách formálních cvičení - taolu - které lze provádět sólo i s partnerem.

Během období "Jara a podzimu" (770-476 př. Kr.) a "Válčících států" (475-221 př. Kr.) žili a působili největší čínští filosofové: Kongfuzi, Laozi, Mengzi, Zhuangzi. Čína obdržela duchovní impuls, který ovlivnil vývoj celé Východní Asie během dalších dvou tisíc let. V 1. století začal do Číny pronikat z Indie buddhismus. Bojová umění nestudovali jen obyčejní vojáci (na hradbách bojovali dokonce i někteří císaři) a proto se čínská bojová umění začala pomalu spojovat s filosofickými systémy a přerostla úroveň jednoduché snůšky metod boje muže proti muži. To je možná důvod, proč během mnoha století nezanikla, ale rozvíjela se a jsou stále tu.
Přibližně v VI. století přišel do Číny indický kazatel Bódhidharma a hlásal v klášteře Shaolin nedaleko Loyangu buddhismus. Podle legendy to byl právě on, kdo založil slavný shaolinský styl wushu. Shaolinští mniši později podle legendy pomohli druhému císaři dynastie Tang, Li Shiminovi, získat zpět trůn. Li Shimin dovolil klášteru vlastnit vlastní bojové jednotky mnichů. Vzniknul nový výraz - wuseng (mnich-válečník).
Za dynastie Song (960-1279) mnoho mnichů (včetně wusengů) odešlo z klášterů a stali se obyčejnými lidmi. V XIII. století nastal díky četným perzekucím buddhismu a díky mongolské invazi úpadek shaolinského wushu. V r. 1224 přišel do kláštera Shaolin mladý muž a přijal mnišské jméno Jueyuan. Viděl žalostný stav klášterního wushu a usoudil, že opravdová tradice je ztracena. Jueyuan započal obnovu klášterního wushu a ve skutečnosti stvořil nový styl, který existuje dodnes.
V r. 1219, když Čingischán odešel po ovládnutí Číny na západ, se do Číny přistěhovalomnoho Arabů a Peršanů. Těmto lidem se říkalo "semu" ("lidé s barevnýma očima"), měli méně práv než Mongolové, ale více než Číňané. V oficiálních dokumentech dynastie Yuan se nazývají "huihui". Pěšáci a dělostřelci, přesunutí v r. 1275 na východ, se na příkaz zakladatele dynastie Yuan "na všech místech v komunitách obyvatel hranic" stali rolníky. Z těchto lidí, arabských přistěhovalců (připluli do Číny za dynastií Tang a Song) a Číňanů, kteří konvertovali k islámu, vzniknul národ "huizu" ("muslimové"). Během více než sedmi století byli huizu nerozlučně spjati s wushu. Považovali wushu za sebeobranu a posvátný úkon, stimulující muslimského ducha.
V r. 1351-1368 ukončilo rolnické povstání "Rudých turbanů", vedených Zhu Yuanzhangem (který byl také velkým mistrem wushu), mongolskou dynastii Yuan a založilo dynastii Ming. Zhu Yuanzhang se stal prvním císařem (jméno dynastie "Taizu"). Nastal "zlatý věk" wushu.
V XVI. století byly přímořské provincie Číny vystaveny napospas nájezdům japonských pirátů. Qi Jiguangovi bylo přikázáno "potrestat bandity a ochraňovat lid". Byla to těžká situace - místní jednotky byly malé, dobře připravění japonští samurajové lehce porazili špatně organizované skupiny odporu. Qi jiguang, mistr wushu, se rozhodl povolat speciální jednotky místní domobrany bojovníků wushu. V r. 1561 byli Japonci poraženi v provinciích Zhejiang, Fujian a Guangdong. Qi Jiguang po povýšení do hodnosti generála přikázal všem vojákům a úředníkům, aby cvičili wushu. Na základě různých systémů vojenské přípravy napsal pojednání "Jixiao xinshu" ("Nová kniha záznamů o výhodách [ve vojenství]). XVI. století je díky Qi Jiguangovi považováno za zlomový bod v historii wushu.
Dynastie Ming je čas stabilního a systematického rozvíjení a mírové koexistence různých škol. Ovšem nic netrvá věčně.
6. června 1644 byl Bejing dobyt mandžuskými jednotkami. Poslední císař dynastie Ming se oběsil na zdi pevnosti. Byla založena nová dynastie - Qing. Tato dynastie trvala více než 200 let, až do r. 1911. Centum tréninku wushu se přesunulo do tajných společností.
Během XIX. století Čínou otřasla řada povstání proti vládě Mandžuů a dominanntímu vlivu cizinců. Tajné společnosti, které pěstovaly různé styly wushu, byli terčem úderu v povstání "Osmi trigramů", Opiových válkách, ve velké lidové válce Taipingů. Povstání Yihetuanů (1899-1901), známé také jako "Povstání boxerů", se stalo zbožněním aktivity tajných společností.
Drtivá porážka povstání Yihetuanů vedla ke smrti mnoha mistrů wushu. Tradice bojových umění ovšem nemohla prohrát, aniž by po sobě zanechala stopy. Během revoluce Xinhai (1911-1913) a později během období vojenských diktátorů pokračovala činnost tajných společností v nové síle.
Vláda Čínské republiky prokázovala rozvoji wushu velkou podporu. První čínský prezident - Sun Zhongshan (známý také jako Sunjatsen) - studoval Taijiquan u Cai Guiqina. Jeho nástupce, vrchní velitel Jiang Jieshi (známý též jako Čankajšek) se též bojovým umění nevyhýbal, navštívil Guokao ("Státní zápas", něco jako všečínský šampionát ve wushu), který se konal v Nanjingském centrálním institutu guoshu, založeném v r. 1928 (Nanjing byl tehdy hlavním městě Číny, "guoshu" znamená "národní umění", během vlády Guomindangu oficiální název pro wushu). Rektorem institutu byl generál Zhang Zhijiang, podporovaný generálem Feng Yuxiangem. Další velkou organizací, která pěstovala a šířila wushu, byla Asociace Jingwu ("Asociace skutečných bojových umění"), založená v r. 1909 v Shanghai. Tyto dvě organizace měly pobočky ve všech provinciích Číny (Asociace Jingwu i v místních čínských komunitách v jiných zemích: Vietnamu, Malajsii, Singapuru, Filipínách atd.), jako zde učitelé působili význační mistři. Během 2. světové války bojovalo v armádě nebo partizánských jednotkách mnoho mistrů wushu a přispěli tak k porážce Japonska.
Když převzala moc Komunistická strana, vyzvala vláda mistry wushu, aby vystoupili z ilegality. V r. 1953 se od 8. do 12. listopadu konaly v Tianjinu První všečínské sportovní hry - 75% zabíraly exhibice wushu. Bylo předvedeno 139 stylů, konaly se soutěže v boji beze zbraně (bez chráničů), boj se zbraněmi (dlouhými a krátkými) a zvedání závaží (starověký čínský sport). Poté, co vládla uviěla takovouto sílu, se začala obávat. Tajné společnosti byly rozprášeny. Současně byl založen Výbor pro reformu wushu. Slavný mistr wushu Cai Longyun vytvořil na základě stylů huaquan (pěst květu), zhaquan (pěst Zha), paoquan (dělová pěst), hongquan (pěst proudu), piguaquan (pěst sekání a zavěšení), shaolinquan (pěst kláštera Shaolin) a některých dalších nový sportovně-soutěžní styl changquan (dlouhá pěst). Na základě pěti stylů provincie Guangdong (styly rodin Hong, Cai, Li, Liu a Mo) byl vytvořen sportovně-soutěžní styl nanquan (jižní pěst). Jména pohybů byla změněna, pohyby následně ztratily svůj duchovní obsah: "Úder drtící horu" se vskutku liší od "Pěst udeří do dlaně". Během "Velké kulurní revoluce" (1966-1976) byli milovníci wushu utlačováni pro "pěstování feudálních přežitků". V té době ale začala díky gongfu (kung-fu) filmům růst popularita wushu v cizích zemích. Díky nepřípustnosti poklesu mezinárodní prestiže bylo wushu povoleno.
Vláda nyní pokračuje v transformaci wushu v sport. Changquan a nanquan se šíří mezi mladými lidmi, kteří dikdy neviděli opravdové wushu. Byla vytvořena pravidla boje. Pravidla boje - v tradičním wushu něco nemyslitelného! Tradiční wushu stále existuje, ovšem bez vazby na oficiální wushu; jestliže si přejete najít opravdového mistra, musíte být hodně vytrvalí a mít dobré přátele.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa

Jaký styl děláte?

Kung Fu 40% (537)
Karate 12.7% (171)
Taekwondo 8.5% (114)
Capoeira 5.4% (72)
Kickbox 14.4% (193)
Jiu Jitsu 10.4% (140)
Muay Thai 8.6% (116)

Komentáře

1 Čína Čína | Web | 3. května 2008 v 20:41 | Reagovat

Čína.

2 Hejda Hejda | 4. října 2008 v 21:01 | Reagovat

Buddhismus je nej

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama