Kalari-indické bojové umění

3. ledna 2008 v 17:15 | Martin |  Kalari
Bojové umění Dhanur-védy učil své žáky Parašurám, který ho předal svým 21 žákům. Cvičení a bojové techniky se společně s buddhismem ve 4. století z Indie rozšířily do Číny a Japonska, kde se nadále vyvíjely a v současnosti jsou nejrozšířenější. Bojové umění Kalari, které se dodnes praktikuje v jihoindické Kerale, je asi nejautentičtějí škola původního indického bojového umění

V Mahábháratě, Rámajáně a dalších indických spisech se dočteme o šlechetných vladařích, udatných válečnících ovládající mystické zbraně a o kavalírském kodexu vedení válek. Například bitva na Kuruovském bitevním poli se odehrávala na odlehlém místě, aby nezasáhla civilisty, bojovali mezi sebou jen bojovníci stejného kalibru a po západu slunce boj utichl a všichni se odebrali do tábora. Porušení těchto pravidel se považovalo za podlost a necivilizovanost a pokud k tomu došlo, dotyčný ztratil tvář a svůj status i mezi svými. Králové a princové měli své mistry bojových umění - své guruy (učitele), kteří je zasvěcovali do tajů všemožných technik i mystických zbraní. Občas je poslali provádět tvrdá odříkání například do Himalájí, aby získali speciální zbraně od polobohů, především poloboha Šivy. Tolik historie 5000 let stará. Právem se můžeme ptát, co se z toho všeho dochovalo do dnešních dnů.

Indický původ bojových umění

Dnes k nám patrně nejznámější bojová umění přicházejí z Číny, Japonska a přilehlých oblastí. Tam se však podle většiny historiků dostala společně se šířením buddhismu právě z Indie. Mnich Bódhidharma sem z Indie ve 4. století přinesl buddhismus a bojová umění ho následovala. Slyšel jsem jednu z verzí, podle které mnichy v jednom buddhistickém táboře navštívil jiný mnich a shledal, že jejich tělesný stav a zdatnost byly katastrofální. Začal je tedy učit prvky bojových umění, které upravil pro zvýšení tělesné odolnosti. Výcvik tak plnil dvě funkce - měl zlepšil jejich tělesnou zdatnost a učil je, jak klášter bránit.

kalariDodnes se u asijských bojových umění tyto dva cíle operativně prolínají. Když je právě v módě cvičení pro zdraví, řekne vám čínský mistr, že vás naučí zdravotním cvikům a když je poptávka po učení bojových technik, bude vás učit, jak bojovat. Může to znít sice dost vypočítavě (a v některých případech tomu tak skutečně může být), ale jak si povíme dále, nemusí to být až tak úplně od věci...

Původ a účel

Původ bojového umění můžeme hledat v Dhanur-védě neboli vědě o válce a boji, kterou se tradičně učili vládci a kšatrijové. Slovo kšatrija se skládá ze dvou slov: "kša" znamená "utrpení" a "trájaté" znamená "ochraňovat". Kšatrija je tedy ten, který má ochraňovat své občany z ostatních tříd (obchodníky, zemědělce a kněží) od bolesti a utrpení způsobených lupiči a bandity, případně vnějšími nepřáteli. Nežijeme v Satja-juze a nežádoucí elementy se zákonitě objeví. Na jejich potlačení je pak potřeba násilí. Síla krále a kšatrijů měla odradit a co nejvíce eliminovat všechny tyto elementy ve společnosti. Nenásilí je výsadou bráhmanů a umění boje je tedy legitimní prostředek k udržení pořádku. Kvalifikovanost takového vladaře je samozřejmě klíčová. Pokud svého postavení zneužívá, pak je i jeho používání násilí neoprávněné. Tento problém se v průběhu času ukázal tak velký, že se v dnešní době většina hinduistických skupin přiklání raději k bráhmanskému nenásilí než k oprávněnému použití násilí, neboť nekvalifikovanost všech tříd společnosti včetně dnešních "kšatrijů" je vlivem Kali-jugy značná. Ale pokud se na to podíváme z idealisticko-historického hlediska - jestliže byl král šlechetný a udatný a jeho ctižádostí bylo chránit své poddané a třeba za ně i padnout v boji - tomuto principu asi nelze nic vytknout. Možná namítnete, že Ghándí vyhrál válku s Brity nenásilím, ale i to nemusí být až tak úplně pravda. Nechci mu v žádném případě ubírat jeho zásluhy, ale skutečný důvod, proč Angličané nakonec odešli, mohl být trochu odlišný. Zde bychom však mohli zabřednout do historických polemik a tak se raději vraťme zpátky k Dhanur-védě. Jejím snad nejznámějším učitelem byl Parašurám - inkarnace Krišny, Jehož příběh najdeme ve Šrímad-Bhágavatamu. Od Něj se tomuto umění naučilo 21 žáků, kteří měli udržet mír v keralské zemi, kterou Parašurám získal z oceánu...

Kalari, Kalarippajat

"Kalari" doslova znamená "aréna" a "Kalarippajat" znamená "cvičení bojového umění uvnitř arény". Jihoindický styl bojového umění Kalari je asi jedním z mála, který se z původního bojového umění zachoval. Vzhledem k tomu, že jeho praktikování bylo za britské koloniální vlády pod trestem smrti zakázáno (A podívejme se, čeho se to Britové tak báli!), muselo být poté znovuobnoveno; pravděpodobně prošlo také svým vývojem a od původního stylu, který učil své žáky Parašurám, se zřejmě liší. Podle některých zdrojů nese dokonce i některé prvky dalších asijských umění, kterými bylo nejspíš zpětně ovlivněno. Jsou v něm patrné vlivy jak hinduistických, tak i islámských i buddhistických bojových i duchovních technik. Historikové udávají, že se tento styl vyvinul mezi 9. a 12. stoletím, jiné studie tvrdí, že jeho počátek je již ve 4. století našeho letopočtu a existuje v dnešní podobě již alespoň 1500 let. Z deníků středověkých cestovatelů se dozvíme, že Kerala byla ve 14. až 16. století roztříštěna do mnoha malých feudálních knížectví, která mezi sebou neustále bojovala a Kalari-aréna byla nedaleko chrámu v každé vesnici.

I přes nejasnou historii je dodnes patrná souvislost se systémem Dhanur-védy, ze které původně vychází. Kalari není ale jen bojovým uměním. Má vztah i k hathja-józe vzhledem k tomu, že při tréninku se tělo někdy natahuje do extrémních poloh, cvičí se soustředěnost na jeden bod (ekagrata) a hojně se využívá dechu a ovládání energií v těle (pránájama). Má spojitost i s ajur-védou (naukou o dlouhověkosti a zdraví), neboť se případná zranění z tréninku a boje léčí jejími metodami a jejích poznatků se používá i při boji.

Aréna

kalariAréna Kalari je vždy postavena od východu k západu asi 100 až 120 cm pod úrovní země. Hlína z jejího středu je použita na vytvoření valu kolem dokola. Je uzavřená a jen na východní straně má malý vchod. Bývá 10, 13 nebo 19 metrů dlouhá a široká polovinu této vzdálenosti. Případná střecha má patrně zastínit před prudkým jihoindickým sluncem a možná chránit i před monzunovými dešti. Celá konstrukce také částečně eliminuje velkou vlhkost vzduchu. Květina nebo rozsvícená lampa na nejvýše umístěné platformě slouží jako terč ke cvičení očí. Aréna ale není jen místem cvičení v boji. V jihozápadním rohu je oltář a hlavním Božstvem bývá obvykle Šiva a jeho energie Šakti nebo Ganéš odstraňující překážky. Jejich uctívání hraje velkou roli při vytváření charakterových vlastností žáka. Kalari totiž není jen o boji a zabíjení, ale také to respektu ke svému tělu, k protivníkovi, o umění ho znehybnit i vyléčit a o tom, jak myslí ovládnout tělo - jak duchem ovládnout hmotu.

Gurukkal - učitel

Cvičení může začít již ve věku osmi let, kdy je tělo schopné odolávat jisté dávce fyzické a psychické zátěže. Výcvik má pod dohledem "gurukkal", učitel bojových umění. Škola v Kalari se tak může stát součástí každodenního rozvrhu. Cvičení začíná tím, že si žák namaže olej po celém těle, obleče si "kačču" neboli bederní roušku (ženy halenu a kalhoty) a pokloní se v dandavátu gurukkalovi. Gurukkal stojí v západní části Kalari a dává pokyny žákům, kteří jsou ve východní části. Je zajímavé, že i cvičení se řídí podle světových stran, protože podle Ajur-védy by příliš časté opakování některých cviků v určitém směru mohlo být nepříznivé.

Léčení

Gurukkal také plní funkci doktora a léčitele. Léčitelský systém Kalari-čikitša vychází z Ajur-védy, ale liší se tím, že gurukkal osobně napravuje své žáky a dává jim masáže z bylin a olejů. Speciální masáže (ushičil) stimulují ohebnost svalů a tělesnou cirkulaci a pomáhají žákům získat předpoklady pro další cvičení. Provádí se jak rukama tak i nohama a její správné provádění vyžaduje dobrou znalost těla a nervového systému. Také znalost 107 nebo 108 "marem" neboli energetických bodů spadá do výbavy gurukkala. Marmy se používají při léčení, při tréninku i při boji.

Výcvik

Před samotným cvičením se provádí pozdrav, jehož pohyby a cviky spojené se soustředěním myšlenek představují boj s negativními myšlenkami, světskými touhami a strachem ze smrti. Jeho součástí mohou být i modlitby k Bohu o kuráž, o ochranu a o přečkání dalšího dne.

Fáze Meithari se skládá z různých cviků na protažení (především noh), na udržení rovnováhy, nácviku pozic těla, skoků, ohebnosti a rychlosti očí. Ty tvoří základní abecedu systému. V pokročilém stupni Meithari se žák učí ovládání těla, aby mohl lépe porozumět proudění energie v těle.

Zbraně

Druhá fáze Kolthari zahrnuje cvičení s různými zbraněmi: krátkými a dlouhými tyčemi, dýkami, meči, sekerami, palcáty, kyji a kopím. Při dokonale zvládnutém cvičení těla a mysli se zbraň stává prodlouženou částí těla. K tomu je však zapotřebí mnohaletého tréninku. Snad jediná část výzbroje, která zůstala stejná po staletí a neprodělala většího vývoje, je kruhový štít označený znaky a erby. Kvalitní mistrovský kousek při zásahu vydává zvuk podobný zvonu. Špatný zaduní jako pytel cementu.

Dech a mantry

Třetí fází je Ankathari neboli trénink souboje se zbraněmi. Jen několik málo studentů dospěje do takového stádia, že mohou přistoupit k učení dechových cvičení a pronášení manter, které mohou přinést bojovníkovi "šestý smysl" či válečnickou intuici. Může například vyrozumět, že se blíží útok, i když ho očima nevidí a podobné věci. Mistr však učí tyto techniky pouze vybrané žáky (což známe i z Mahábháraty) a zůstávají jedním z tajemství tohoto umění. Po završení výcviku se žák může stát mistrem a pokračovat v tradici tím, že si otevře svoji školu.

Tanec

kalariNěkteré prvky cvičení Kalari zaujaly některé tradiční i moderní taneční školy, které je zařazují do svých výukových systémů. Proto často najdete vedle sebe školy Kalari i výuku tradičních indických tanců. V Indii dnes najdeme asi 75 škol Kalaril s 3000 žáky, kteří se učí Severní nebo Jižní styl Kalari.

Proč se tím vším zabývat?

Ve světě střelných, paprskových, biologických, psychologických a kdovíjakých dalších zbraní, kde se většina bitev odehrává ve světě médií, financí a bankovnictví, je tato otázka opravdu nasnadě. Ale své místo v každodenním životě anebo duchovním životě může mít i bojové umění.

Třeba už jen proto, že někteří z nás mohou po letech strávených v meditativně a či sedavě laděném prostředí shledat, že náš zdravotní stav je v podobně katastrofálním stavu jako u zmíněných buddhistických mnichů. Já osobně jsem se i kvůli tomu rozhodl zapátrat v této oblasti a do svého života zařadit některá cvičení, podle sokolského hesla "ve zdravém těle zdravý duch."

Pro zvídavé by bylo jistě zajímavé vypátrat, co vlastně všechno mistři bojových umění dokáží a jestli je i dnes možné se naučit ovládat alespoň náznak nějaké té mystické síly či zbraně, o kterých se můžeme dočíst ve Védách.

A pro bhakty, oddané, je dobré znát alespoň základy bojové etiky, protože Krišna se ve Své Dváraka-líle jako král účastnil mnohých politických a vojenských záležitostí. Je to prostředí, ve kterém se odehrávaly Jeho kšatrijské zábavy s velkými oddanými jako byli Pánduovci a praotec Bhíšma. Pokud se v něm nebudeme alespoň trochu orientovat, uniknou nám i jemné nuance jejich vzájemných vztahů a blažených zábav
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa

Líbí se vám tento blog?

ano 77.6% (329)
trochu jo 9.7% (41)
ujde 4.5% (19)
ne 8.3% (35)

Komentáře

1 Adler Adler | 25. února 2008 v 13:26 | Reagovat

vdaka za zaujimave info - mozno by sa patrilo doplnit uz len legendu o vzniku bojoveho umenia v indii :)

2 glabka glabka | E-mail | 18. dubna 2008 v 21:11 | Reagovat

Zajímavé informace díky:-)Jen me stvou angličani že to zrušili:-(No a mohl bych se zeptat jaké cvičení si do svého života zařadil?No ja ted dělám Ju-jitsu.   Díky

3 Adler Adler | 24. června 2008 v 14:12 | Reagovat

2glabka: pokial viem tak kalari pajat sa vyucuje dodnes v indii, ma dva styly (severny a juzny), ale je to uz len pozostatok velkej slavy hindustanu :)

4 Orlation Orlation | E-mail | 6. února 2009 v 18:09 | Reagovat

Já jsem yogín. Dlouho mě to ale nějak podivně táhlo ke kung-fu, ale přišlo mi to mimo mou oblast zájmu a pak jsem našel tohle.

Nevíte, zda je v čechách o tom nějaká učebnice ? Děkuji.

5 Dharmí Dharmí | E-mail | 8. března 2009 v 22:37 | Reagovat

Takový článek potěší, skvělé.

6 amanda amanda | Web | 12. listopadu 2009 v 12:09 | Reagovat

souhlasim

7 Saladin Saladin | E-mail | 3. ledna 2010 v 15:10 | Reagovat

Moc zajímavý článek. Historické srovnalosti jsou objektivní a je vidět, že autor článku tomu rozumí :).

8 kraynak kraynak | Web | 21. června 2015 v 22:30 | Reagovat

pujcky v insolvenci O_O

9 spared spared | Web | 22. června 2015 v 19:29 | Reagovat

potřebuji půjčku poptávka :-x

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama