Ninjutsu

3. prosince 2007 v 14:44 | Martin |  Ninjutsu
Umění nindžucu patří mezi jedno z nejznámějších bojových stylů. Nindžucu je však specifickou odrůdou. Nejde totiž o klasické bojové umění, ale spíše o dobový způsob špionáže. Nindžové ovládali několik druhů bojových umění, techniky se zbraní, různé způsoby matení nepřítele, umění zneviditelnit se a dokonce i řadu řemeslných dovedností, aby se mohli při své špionáži vydávat v přestrojení za řemeslníky. Původ nindžucu není zcela jasný, zcela jistě je však japonského původu, přestože bylo velmi ovlivněno technikou čínské špionáže. Původní zprávy o nindžech se datují do období vlády císařovny Suiko, tedy do konce 6. století n. l. Původně se nindžucu nazývalo šinobi-džucu - šinobi znamená vkrádat se dovnitř, což nejlépe vystihuje význam nindžů, kteří s tímto účelem byli využívání ve válkách. Nindža byl vysílán na nepřátelské území s přesně vymezeným úkolem získat informace o nepříteli či provést sabotáže.
Nindžové se dělili na tři skupiny: Džónin neboli "horní člověk" reprezentoval skupinu nindžů a měl kontakt s tím, kdo si chtěl najmout jejich služby. Jeho asistentem byl čúnin neboli "prostřední člověk", který byl nižším vůdcem. Vlastním agentem pak byl genin ("dolní člověk"). Přestože genin byl dokonale vycvičen a často při svých nebezpečných misích riskoval život, bylo jeho společenské postavení v Japonsku považováno za nejnižší. Byl-li chycen, byl často mučen a zmrzačen, nežli zemřel. Výcvik nindžů začínal obvykle v 5 až 6 letech. Skládal se především z nácviků rovnováhy při překonávání obtížných překážek, skákání, běhání, plavání a šplhání. Ve 12 - 13 letech nastal tvrdý výcvik vytrvalosti, a to pomocí velmi dlouhých běhů. Nindžové se také v tomto věku učili zacházet se zbraněmi, jako jsou meče, hole, kopí, halapartny a šurikeny neboli kovové hvězdice s ostrými hroty, které se vrhaly na nepřítele. Posledním stádiem výcviku byl tanec, zpěv lidových písní, kreslení, výroba map, umění přestrojování a nauka některých nejčastějších řemesel.
Tradičním oděvem nindžů bylo šinobi šózoku, které se skládalo z kabátce, kapuce a speciálně šitých kalhot. Typickým znakem oděvu nindžů byla rouška přes obličej, která zaručovala ve tmě neviditelnost obličeje a tlumila dech nindži tak, aby nebyl vůbec slyšet. Oděv byl oboustranný, vnější část byla černá, vnitřní pak tmavomodrá, zelená nebo bílá. Nindža se však často pohyboval v nejrůznějších převlecích. V umění převlékání (šiči-hó-de) používal sedm základních převleků: cestující herec, potulný mnich (kněz), horský mnich, buddhistický mnich, cestující kejklíř, venkovan, kupec. Další dovedností potřebnou ke špionáži bylo umění chůze. Nindža ovládal deset základních kroků a také jeden speciální - takzvaná joko aruki neboli boční chůze. Tato metoda umožňovala zanechávat stopy, ze kterých nepřítel nemohl vyčíst směr chůze. Díky joko aruki se mohl nindža rychle a tiše úzkým prostorem, například v lesním porostu. Nindža s sebou nosil veškeré válečné vybavení včetně nejrůznějších tablet. Šlo o nejrůznější léky proti běžným nemocím, hadímu uštknutí, kousnutí hmyzu a podobně. Speciální pilulkou byla kitó-gan. Tato tableta umožňovala vydržet tři dny bez pití. Skládala se z mleté rýže, prosa, mrkve, sušeného ptačince a dalších přísad.
Špionážní úkoly vyžadovaly po nindžovi dokonale splynout s přírodou a využívat její produkty. Nindža dokázal využít okolí k takzvaným pěti únikovým technikám (goton-no-džucu):
  1. Mokuton - používání stromů a travin. Sem patří schovávání se za vysoké traviny při sledování nebo splynutí s větvemi v korunách stromů.
  2. Katon - použití ohně. Nindža používal nejrůznější bomby a kouřové clony, aby zakryl svůj únik nebo aby zastrašil nepřítele. Používal také ohňostroj spouštěný nášlapným zařízením, aby byl varován před přibližujícím se nepřítelem.
  3. Doton - použití země, zdí a kamenů k úkrytu. Nindža při svém vnikání mezi nepřítele dokázal splynout s těmito předměty.
  4. Katon - použití kovových předmětů. Kromě zbraní používal nindža kovové předměty k odvedení pozornosti nepřítele tím, že je házel na opačnou stranu, než byl ukryt.
  5. Suiton - únik vodou. Nindža ovládal takzvané neviditelné plavání, dokázal využít k maskování plovoucích listů a klacků a pomocí speciální duté trubičky uměl dýchat pod vodou.
Mezi tradiční zbraně nindžú patřil meč nindža-tó, který sloužil k mnoha účelům. Dokonce i pochva meče se využívala jako foukací trubice, nebo trubice k dýchání pod vodou a společně se zasunutým mečem jako příčka k žebříku. Další zbraní byla kusari-gama, která se skládala ze srpu, řetězu a závaží a sloužila především k přitahování nepřítele k sobě. Tecu-biši - železný předmět se 4 špicemi se házel proti koním nepřítele. Šuriken - kovová hvězdice s ostrými hroty se používala nejen k vrhání proti nepříteli, ale sloužila také ke kopání, vrtání a škrabání. Všestranné použití měla v nindžucu také bojová hůl (bo), která byla dutá a mohly se v ní ukrývat nejrůznější předměty. Techniky nindžucu se udržovaly ve velké tajnosti. Pokud se některé praktiky a lsti staly známými, přestaly se používat a musely být vynalezeny nové. Proto se nindžucu v období feudálních válek rozvíjelo k naprosté dokonalosti. Později, v období míru, se znalosti nindžucu využívaly k policejním úkolům. K poslednímu válečnému využití nindžú došlo během druhé světové války, kde se využívali ke špionáži. Dnes už nindžové neexistují a jejich popularitu a známost u veřejnosti udržují pouze asijské či americké filmy.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa

Jaký styl děláte?

Kung Fu 40.1% (536)
Karate 12.7% (170)
Taekwondo 8.5% (113)
Capoeira 5.4% (72)
Kickbox 14.4% (192)
Jiu Jitsu 10.3% (138)
Muay Thai 8.5% (114)

Komentáře

1 Michael Michael | 2. února 2008 v 14:11 | Reagovat

parádní blog taky dělám kung fu a jsem mistr juniorů v roce2006 na Ms v Malajsii.vážně jeden z nejlepších bloků.

2 Tomáš Frýbl Tomáš Frýbl | 19. července 2008 v 16:16 | Reagovat

jjá mám vlastní styl styl..zkombinoval jsem jiu-jitsu a karate...a vymyslel par uoů..mam jeden blog..tam to najdete - nepovim :D

3 Jan gobej Jan gobej | E-mail | 20. července 2008 v 16:23 | Reagovat

NENÍ TU NĚGDO GDO CVIČÍ NINJUTSU ŽE BY MĚ UČIL PLÍS

4 Radek Radek | E-mail | 8. srpna 2008 v 8:29 | Reagovat

pokud se chcete věnovat ninjutsu tak se jukněte na stránky Bujinkan Dojo Prague - www.bujinkanpraha.cz. Je to asi nejlepší možnost.

5 rada rada | 7. srpna 2009 v 9:11 | Reagovat

radku ty vole najdi si oddil  nebo klub kde se to uci a neprud tak ostatni  a pokud ses tak zhnilej ze se ti nechce tak to je tvuj problem

6 rada rada | 7. srpna 2009 v 9:12 | Reagovat

je sory to melo byt janu gobejovi    jane vole najdi si oddil  nebo klub kde se to uci a neprud tak ostatni  a pokud ses tak zhnilej ze se ti nechce tak to je tvuj problem

7 Procky Procky | 12. září 2010 v 11:20 | Reagovat

ja delam aikido

8 Čvičení Čvičení | 5. ledna 2012 v 20:54 | Reagovat

hHale jestli chceš cvičit ninjutsu tak si nejdřív kup BOKKEN a pak začni trénovat nějaké sestavy pokud máš jak já osobně mám nějaké sestavy je to taková ilustrace a jsou tam u toho texty které jsem si musel přeložit protože jsem to měl přímo z Číny a jsou tak techniky a do nějaké 65 a druhý díl už nemam ale zkus si to nějak sehnat i v ČR.

9 Frýbl Tomáš Frýbl Tomáš | 4. června 2013 v 18:42 | Reagovat

[2]:
Který koště dělá ostudu mýmu jménu?! :-/

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama