jeet kune do

4. srpna 2007 v 16:47 | Martin |  Jeet Kune Do
Jeet kune do (v překladu cesta zadržující, nebo též dvojité pěsti) je svobodné, kreativní a individuální bojové umění, vytvořené Bruce Leem. Techniky i principy jsou přizpůsobené vždy každé individualitě, bez ohledu na to, odkud tyto techniky pocházejí. Toto individuální bojové umění se nedá předat nikomu jinému, vždy jde o úplně nový, individuální bojový systém bez ohraničení klasických stylů. Předat se dají pouze základní principy, metodika, účinné techniky, ale v konečném výsledku by měl každý vytvořit své bojové umění sám pro sebe. Nechme hovořit samotného tvůrce Jeet kune do:
"Aby bylo možné pochopit Jeet kune do, je nutné odhodit všechny ideály, vzory, styly, dokonce i koncepci toho, co je a co není ideální v Jeet kune do. Můžete se podívat na nějakou situaci bez toho, aniž byste ji pojmenovali? Když ji pojmenujete uděláte z ní slovo a to už vyvolává strach. Jeet kune do dává přednost beztvarosti, aby tak mohlo přijmout všechny formy. Protože Jeet kune do nemá žádný styl, hodí se do všech stylů. Jeet kune do využívá všechny způsoby a není vázáno žádným".
Bruce Lee svoji bojovou metodiku pojmenoval v 60.letech v přesvědčení, že ji nazval výstižně jako bojové umění, charakteristické svoji snahou o účinnost. Později sám litoval, že vůbec svůj styl nazval, když to není klasický systém jako jiná bojová umění, ale jen osobitý, jedinečný styl bojovníka, tak jako mají svůj osobitý styl sportovci nebo umělci, např. spisovatelé.
"Naučit se Jeet kune do není věcí získávání znalostí a hromadění stylizovaných vzorů, ale je to věc objevení příčiny neznalosti. Když lidé říkají, že Jeet kune do je odlišné od toho či onoho, tak potom bude lépe, aby název Jeet kune do byl vymazán, protože je to pouze jméno".

Teorie boje

Vzdálenost - odstup od soupeře
V průběhu boje se vzdálenost mezi soupeři mění. Ve většině bojových umění se doporučuje udržovat takovou vzdálenost od soupeře, aby nás nemohl zasáhnout, ale abychom jedním krátkým krokem kupředu my mohli zasáhnout jeho.
Rozeznáváme tři druhy vzdáleností. Dlouhou vzdálenost, když jsou soupeři od sebe na takovou vzdálenost, aby nemohlo dojít ke kontaktu a nemohli se navzájem zasáhnout.
Střední vzdálenost, tehdy, když jsou soupeři od sebe na dotyk předních ruk, čímž vytvoří mezi sebou most, a krátkou vzdálenost, kdy nastává boj zblízka a většinou dochází k ukončení boje. Zde je možné využít všechny techniky úderů, kopů, znehybnění soupeře, přechod na boj na zemi.
Jeet kune do sází hlavně na útok. Při vlastním útoku jsme první, kdo překlene vzdálenost a zahájí vlastní boj na střední a krátkou vzdálenost. Jestliže nedojde k překlenutí vzdálenosti, nedojde ani k boji. Vlastní boj začíná při odstupu soupeřů na střední vzdálenost. Kdy dochází k prvnímu kontaktu. Proto při tréninku vycházíme z této vzdálenosti.
Když jsou protivníkovy útoky mimo náš prostor, nevadí nám a nereagujeme na ně. Až se útočící končetiny přiblíží, jsme nuceni reagovat obranou, protiútokem, nebo změnou polohy. Protivník vnikl do našeho prostoru. Tento prostor si musíme ubránit. Je to kruh okolo nás, kterého poloměrem je vzdálenost přední, polonatažené ruky od trupu. Polohu rukou můžeme bleskově změnit, a tak funkci ostrahy svého prostoru mohou zastupovat obě ruce. Touto rychlou změnou znemožňujeme také úchop přední ruky protivníkem. Svého prostoru se nesmíme vzdát, ale naopak, snažíme se získat soupeřův prostor. Při konstantní vzdálenosti soupeřů je prostor mezi nimi stálý, konstantní, jen se mění poměr vzdáleností, podle toho, kdo kolik prostoru ovládá. Kdo vnikne a získá část prostoru protivníka, je ve velké výhodě. Chi-sao učí, jak tento prostor získat, ale také, jak ho bránit.

Teorie šesti bran

V čínské terminologii se obranná linie dělí na šest zón. V Jeet kune do není rozhodující, jaký způsobem a kterou rukou na nás útočí, ale způsob obrany určuje to odkud, přes kterou bránu, přichází útok. Správný postoj a pozice rukou musí umožnit, aby byly všechny brány co nejlépe uzavřené, při obraně i při útoku. Důležité je, aby z pozice, kterou zaujímají ruce, bylo stejně daleko ke krytí všech bran těla. Proto musí být ruce ve střední linii, v linii prodloužení nosu. Celé tělo se dělí na šest bran. Svislá osa prochází střední linií a vodorovné osy prochází ve výšce hrudníku a v polovině stehen.
Dolní linii v Jeet kune do málokdy kryjeme rukama, na to slouží přední noha. Obrana čtyř ostatních bran, středních a horních, je zabezpečena rukama. Techniky jsou prováděny na čtyři doby, současně kryt s protiútokem. To je nácvik. Při boji se použije vždy ta sekvence, která je vhodná. Pozice mezi dvojtechnikami je jen mezistupněm, procházíme jí plynule.
Obranu horní brány vykonáváme kryty hřbetem dlaně na obě dvě strany. Obranu střední brány vykonáváme kryty hranou dlaně na obě dvě strany. Protiúder je přímý úder vedený po střední linii. Tak jako kryty, tak i úder nesmí vybočit z roviny střední linie.

Techniky rukou - údery

Základním úderem je přímý úder výpadovou rukou.
Je to úder rukou, která je vpředu a je hlavní zbraní v útoku i v obraně. Přední ruka je vysunuta vpřed a je nejblíže k soupeři. Je dobré, jestliže bojujeme v obou postojích, v pravém i levém. Výpadový přímý úder je nejrychlejším úderem. Musíme jej vést po střední linii, v ose prodloužení svého nosu. Je přesný, rychlý a pokud jej vedeme po střední linii, můžeme zachytávat soupeřův úder předloktím. Úder nevychází z ramene. Využívá pružnou sílu "stlačené pružiny" a přenáší kinetickou energii pohybu celého těla. Stačí krátký krok, aby se tato energie přenesla na překážku. Úder jde bez nápřahu, z místa pozice ruky. Důležité je uvolnění svalů při úderu, jinak se energie nemůže přenést do úderové plochy.
Je velmi důležité. Aby se po zásahu ruka nespouštěla. Je třeba ji vrátit po co nejkratší dráze zpět. Kdo zvládl trénink lepících se rukou, dokáže splynout s rukou, která se vrací po úderu. Pokud se ruka nevrací po střední linii, tak soupeřův útok trefí odkryté místo.
"Pokud udržíme přímou linii útoku a pokud jsou lokty uvolněné a volně se pohybují, ramena nejsou napnutá a jsou natočena k střední linii těla před natažené paže, potom rána bude mít sílu a rozdávání ran bude uměním." (Tolik Bruce Lee o přímém úderu.)
Přímé údery mají výhodu před obloukovými, neboť jdou po kratší dráze a dříve zasáhnou cíl. Jeet kune do (v překladu cesta zadržující, nebo též dvojité pěsti) je svobodné, kreativní a individuální bojové umění, vytvořené Bruce Leem. Techniky i principy jsou přizpůsobené vždy každé individualitě, bez ohledu na to, odkud tyto techniky pocházejí. Toto individuální bojové umění se nedá předat nikomu jinému, vždy jde o úplně nový, individuální bojový systém bez ohraničení klasických stylů. Předat se dají pouze základní principy, metodika, účinné techniky, ale v konečném výsledku by měl každý vytvořit své bojové umění sám pro sebe. Nechme hovořit samotného tvůrce Jeet kune do:
"Aby bylo možné pochopit Jeet kune do, je nutné odhodit všechny ideály, vzory, styly, dokonce i koncepci toho, co je a co není ideální v Jeet kune do. Můžete se podívat na nějakou situaci bez toho, aniž byste ji pojmenovali? Když ji pojmenujete uděláte z ní slovo a to už vyvolává strach. Jeet kune do dává přednost beztvarosti, aby tak mohlo přijmout všechny formy. Protože Jeet kune do nemá žádný styl, hodí se do všech stylů. Jeet kune do využívá všechny způsoby a není vázáno žádným".
Bruce Lee svoji bojovou metodiku pojmenoval v 60.letech v přesvědčení, že ji nazval výstižně jako bojové umění, charakteristické svoji snahou o účinnost. Později sám litoval, že vůbec svůj styl nazval, když to není klasický systém jako jiná bojová umění, ale jen osobitý, jedinečný styl bojovníka, tak jako mají svůj osobitý styl sportovci nebo umělci, např. spisovatelé.
"Naučit se Jeet kune do není věcí získávání znalostí a hromadění stylizovaných vzorů, ale je to věc objevení příčiny neznalosti. Když lidé říkají, že Jeet kune do je odlišné od toho či onoho, tak potom bude lépe, aby název Jeet kune do byl vymazán, protože je to pouze jméno".

Teorie boje

Vzdálenost - odstup od soupeře
V průběhu boje se vzdálenost mezi soupeři mění. Ve většině bojových umění se doporučuje udržovat takovou vzdálenost od soupeře, aby nás nemohl zasáhnout, ale abychom jedním krátkým krokem kupředu my mohli zasáhnout jeho.
Rozeznáváme tři druhy vzdáleností. Dlouhou vzdálenost, když jsou soupeři od sebe na takovou vzdálenost, aby nemohlo dojít ke kontaktu a nemohli se navzájem zasáhnout.
Střední vzdálenost, tehdy, když jsou soupeři od sebe na dotyk předních ruk, čímž vytvoří mezi sebou most, a krátkou vzdálenost, kdy nastává boj zblízka a většinou dochází k ukončení boje. Zde je možné využít všechny techniky úderů, kopů, znehybnění soupeře, přechod na boj na zemi.
Jeet kune do sází hlavně na útok. Při vlastním útoku jsme první, kdo překlene vzdálenost a zahájí vlastní boj na střední a krátkou vzdálenost. Jestliže nedojde k překlenutí vzdálenosti, nedojde ani k boji. Vlastní boj začíná při odstupu soupeřů na střední vzdálenost. Kdy dochází k prvnímu kontaktu. Proto při tréninku vycházíme z této vzdálenosti.
Když jsou protivníkovy útoky mimo náš prostor, nevadí nám a nereagujeme na ně. Až se útočící končetiny přiblíží, jsme nuceni reagovat obranou, protiútokem, nebo změnou polohy. Protivník vnikl do našeho prostoru. Tento prostor si musíme ubránit. Je to kruh okolo nás, kterého poloměrem je vzdálenost přední, polonatažené ruky od trupu. Polohu rukou můžeme bleskově změnit, a tak funkci ostrahy svého prostoru mohou zastupovat obě ruce. Touto rychlou změnou znemožňujeme také úchop přední ruky protivníkem. Svého prostoru se nesmíme vzdát, ale naopak, snažíme se získat soupeřův prostor. Při konstantní vzdálenosti soupeřů je prostor mezi nimi stálý, konstantní, jen se mění poměr vzdáleností, podle toho, kdo kolik prostoru ovládá. Kdo vnikne a získá část prostoru protivníka, je ve velké výhodě. Chi-sao učí, jak tento prostor získat, ale také, jak ho bránit.

Teorie šesti bran

V čínské terminologii se obranná linie dělí na šest zón. V Jeet kune do není rozhodující, jaký způsobem a kterou rukou na nás útočí, ale způsob obrany určuje to odkud, přes kterou bránu, přichází útok. Správný postoj a pozice rukou musí umožnit, aby byly všechny brány co nejlépe uzavřené, při obraně i při útoku. Důležité je, aby z pozice, kterou zaujímají ruce, bylo stejně daleko ke krytí všech bran těla. Proto musí být ruce ve střední linii, v linii prodloužení nosu. Celé tělo se dělí na šest bran. Svislá osa prochází střední linií a vodorovné osy prochází ve výšce hrudníku a v polovině stehen.
Dolní linii v Jeet kune do málokdy kryjeme rukama, na to slouží přední noha. Obrana čtyř ostatních bran, středních a horních, je zabezpečena rukama. Techniky jsou prováděny na čtyři doby, současně kryt s protiútokem. To je nácvik. Při boji se použije vždy ta sekvence, která je vhodná. Pozice mezi dvojtechnikami je jen mezistupněm, procházíme jí plynule.
Obranu horní brány vykonáváme kryty hřbetem dlaně na obě dvě strany. Obranu střední brány vykonáváme kryty hranou dlaně na obě dvě strany. Protiúder je přímý úder vedený po střední linii. Tak jako kryty, tak i úder nesmí vybočit z roviny střední linie.

Techniky rukou - údery

Základním úderem je přímý úder výpadovou rukou.
Je to úder rukou, která je vpředu a je hlavní zbraní v útoku i v obraně. Přední ruka je vysunuta vpřed a je nejblíže k soupeři. Je dobré, jestliže bojujeme v obou postojích, v pravém i levém. Výpadový přímý úder je nejrychlejším úderem. Musíme jej vést po střední linii, v ose prodloužení svého nosu. Je přesný, rychlý a pokud jej vedeme po střední linii, můžeme zachytávat soupeřův úder předloktím. Úder nevychází z ramene. Využívá pružnou sílu "stlačené pružiny" a přenáší kinetickou energii pohybu celého těla. Stačí krátký krok, aby se tato energie přenesla na překážku. Úder jde bez nápřahu, z místa pozice ruky. Důležité je uvolnění svalů při úderu, jinak se energie nemůže přenést do úderové plochy.
Je velmi důležité. Aby se po zásahu ruka nespouštěla. Je třeba ji vrátit po co nejkratší dráze zpět. Kdo zvládl trénink lepících se rukou, dokáže splynout s rukou, která se vrací po úderu. Pokud se ruka nevrací po střední linii, tak soupeřův útok trefí odkryté místo.
"Pokud udržíme přímou linii útoku a pokud jsou lokty uvolněné a volně se pohybují, ramena nejsou napnutá a jsou natočena k střední linii těla před natažené paže, potom rána bude mít sílu a rozdávání ran bude uměním." (Tolik Bruce Lee o přímém úderu.)
Přímé údery mají výhodu před obloukovými, neboť jdou po kratší dráze a dříve zasáhnou cíl.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Tomoe Tomoe | Web | 4. srpna 2007 v 16:54 | Reagovat

Moc se mi líbí tvůj článek, brzy zase nakouknu, co tu napíšeš.

2 mates mates | 18. prosince 2007 v 23:01 | Reagovat

bruce je proste nej

3 jarda jarda | E-mail | 22. ledna 2009 v 16:52 | Reagovat

opsal jsto z knihy jeet kune do autor robert urgela

4 Hejda Hejda | 26. června 2009 v 16:31 | Reagovat

Tak se neposer

5 bimbo bimbo | 8. února 2010 v 18:38 | Reagovat

Jarada ty kokot a mel si vymyslet z hlavy bo jak

6 100100101001010 100100101001010 | 17. května 2010 v 21:26 | Reagovat

jo hajzle :D:D:D:D

7 shogun shogun | 8. srpna 2010 v 18:54 | Reagovat

[5]:mohl aspoň uvést zdroj ;-)
jo přímý úder též považuji za základ, ale i hák má široká využití

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama