Kempo

26. prosince 2008 v 11:55 | Martin |  Kempo
Za dob dynastie Čou vznikl v Čině obranný systém, při němž se v různých postojích využívalo hlavy, dlaní, hran rukou, prstů, pěstí, ramen, loktů, prstů na nohou, pat a hran chodidel. Umění sloužilo zároveň k tělesnému tréninku a sebeobraně. Mnich Ta Mo (známý pod jménem Bódhidharma) putoval za dynastie Liang (506 - 556) pěšky z Indie do Činy a v chrámu Shao-lin v provincii Chenan zvěstoval učení Buddhy. Když si všiml, že jeho stoupenci se při kázáních usínají vyčerpáním, zavedl pro své žáky každodenní ranní trénink sestávající z 28 mnišských a dalších 24 svalových cviků za účelem získání tělesné svěžesti. Díky těmto cvičením (zvláštní důraz byl kladen na dýchací techniky) byli mniši silnější a čilejší. Po smrti Bódhidharmy upadlo jeho učení téměř v zapomnění. Za doby dynastie Jüan (1260 - 1368) vstoupil do kněžského stavu čínský boxer jménem Jen, který ovládal staré čínské sebeobranné umění "pok-kek" (pěstní techniky a bloky spojené s bleskurychlým uhýbáním v nízkém postoji), a zabydlel se pod jménem Ťüe Jüan v chrámu Shao-lin. Usiloval zde o obnovení Bódhidharmova umění a rozšířil počet cviků na 72. Ťüe Jüan, který se mezitím stal vrchním šaolinským knězem, zcestoval Čínu a během jednoho putování byl svědkem přepadení starého muže lupičem. Stařec útočníkovi mrštně uhnul a potom se jej dotkl dvěma prsty, načež jeho protivník klesl v bezvědomí k zemi. Tento muž jménem Li dovedl kněze k dalšímu mistrovi, který se jmenoval Paj Ju-feng. Tito tři muži se spojili a vytvořili v klášteře Shao-lin základy "šaolinského chrámového boxu", systému o 170 pohybech s vysokými postoji, kopy relativně rychlými cviky. Paj Ju-feng propracoval chrámový box dále, když do něj zařadil "styly zvířat" a zvýšil počet cviků na 181. Vedl žáky k tomu, aby v pěti stylech zvířat byla obsažena komplexní různorodost technik, které spolu s lidskými prvky (duše, dech, síla, kosti, šlachy) musí splynout v jednotu. Styl draka celou řadou poloh slouží k zušlechtění ducha i těla. Jeho pět nejdůležitějších bodů - srdce, obě dlaně a obě nohy - musí být natolik navzájem sladěny, že pohyby připomínají draka, který se vznáší ve vzduchu a je schopen otáčet se všemi směry, přičemž při těchto cvicích záleží na lehkosti, pohyblivosti a nenucenosti. Styl hada slouží především pěči o dýchání. Cvičící se snaží zvládnout hluboké dýchání a usiluje o to, aby byl ohebný a vláčný jako had - v neustálém pohybu, s vnitřním klidem, ale v trvalém napětí. Cílem stylu tygra je procvičování a posilování kostí. Všechny pohyby mají být lehké a živé a kontrolované očím, které se podobají očím tygra. Styl leoparda slouží k nácviku síly. Je při něm třeba zaujmout skrčené postavení. Protože drápy leoparda jsou menší než tygří, cvičící zakřivuje prsty a vytváří napůl sevřenou pěst. Dýchání je pomalé a klidné, aby síla mohla prostoupit celé tělo. Styl jeřába procvičuje především šlachy (spojují svaly s kostmi). Silné šlachy (také v krční a týlové oblasti) mají zajistit, aby žák dokázal pevně stát na jedné noze, neboť jeřáb má ve zvyku ve stoji na jedné noze pozorovat svoji kořist, aby vzápětí bleskurychle a elegantně zaútočil.Cvičenec musí na vše v okolí zapomenout, soustředit se a dbát na své pohyby, aby tak posílil vlastní nervovou sílu. Jeho tělo by mělo být uvolněné a bez napětí - oči otevřeny. Techniky kempa (kempó - učení boxerského souboje) jsou založeny rovněž na protilehlých principech "jin a jang". Podle taoistických představ jsou základem vesmíru protichůdné síly, které působí současně a o stejné intenzitě, navzájem se ovlivňují a prostupují se. Černá část symbolu znázorňuje pasivní, ženský princip, bílá část potom aktivní, mužský. Všechno pozitivní v sobě nese zároveň negativní a naopak. Vyrovnávání obou protikladů v nekonečném vesmíru (symbolizovaném kruhem) se děje neustále. Šaolinské kempó je tvořeno kombinací "měkkých" a "tvrdých" metod. Zhruba 30 procent se používá pro dolní končetiny. Kempó se těšilo oblibě především za doby dynastie Ming a Číně se praktikovalo v několika severních a jižních provinciích prostřednictvím mnoha rozličných stylů. Bylo označováno jmény jako čchüan-fa či kung-fu. V průběhů časů se techniky kung-fu dále rozvíjely a pozměnily a odlišily se tak značně od šaolinského kempa, kterému se ještě dnes jako sebeobraně beze zbraně vyučuje téměř v jeho původní podobě. Mnoho nejrůznějších asijských sebeobranných systémů, jejichž základem jsou techniky úderů a kopů, vychází z původních forem šaolinského chrámového boxu. Japonský ekvivalent čínského chrámového boxu objevil okolo roku 1930 Došin So. Jeho bojové umění, jež nazval "šorindži-kempó" (centrem je chrám Šorindži v Japonsku), tvoří harmonická kombinace měkkých a tvrdých technik a je silně spojena se zen-buddhismem. Techniky pěstí a nohou jsou doplněny technikami zdvihů a hodů, přičemž zvláštní důraz se klade na mrštné pohyby těla (tai-sabaki). V současné době se kempu vyučuje i v Evropě na některých sportovních školách.
 

MMA

31. srpna 2008 v 9:41 | Martin |  videa

Školy karate

16. srpna 2008 v 17:55 | Martin |  Karate
Ashihara ryu - zakladatel Ashihara Hideyuki
Aishin kai - zakladatel ?
Butokukan ryu - zakladatel Keichi Reichi
Chito ryu - zakladatel Chitose Tsuyoshi
Chubu Shorin ryu Seibukan - Shimabukuro Zenryo
Gensei ryu - zakladatel ?
Gima Ha Shoto ryu - zakladatel ?
Goju ryu - zakladatel Miyagi Chojun
Gosoku ryu - zakladatel Takayuki Kubota
Hakutsuru te - zakladatel ?
Honshin ryu - zakladatel Miyagi Masakazu
Ishimine ryu - zakladatel Kameshima Shinbi
Isshin ryu - zakladatel Shimabukuro Tatsuo
Itato ryu - zakladatel ?
Itokazukei - zakladatel ?
Itosu ryu - zakladatel Sakagami Ryusho
Yamane ryu - zakladatel Chinen Yamane
Yoseikan ryu - zakladatel Mochizuki Hiro
Yoshukai ryu - zakladatel Mamoru Yamamoto
Kamishin ryu - zakladatel ?
Kempokan ryu - zakladatel Matsuyama Shinsuke
Kempo ryu - zakladatel Odo Seikichi
Kenkikan ryu - zakladatel Hisataka Kori
Kenseikan ryu - zakladatel Tanaka Kensei
Kenshikan ryu - zakladatel Kenji Kusano
Kenshin ryu - zakladatel Hayashi Teruo
Kobayashi ryu - zakladatel Chibana Choshin
Kojo ryu - zakladatel ?
Kyokushinkai ryu - zakladatel Oyama Masutatsu
Kyudokan Shorin ryu - zakladatel Higa Yuchoku
Kushin ryu - zakladatel ?
Matsubayashi ryu - zakladatel Nagamine Shoshin
Mushindo ryu - zakladatel Otomo Ryusho
Nanbu du - zakladatel Nanbu Yoshinao
Nippon Kempo - zakladatel Sawayama Muneyomi
Oyama ryu - zakladatel Oyama Shigeru
Renbukan - zakladatel Hiroyasu Tamae
Sankukai ryu - zakladatel Nanbu Yoshinao
Seibukan - zakladatel Shimabukuro Zenryo
Seidokan ryu - zakladatel Ishi Kazuyoshi
Seido ryu - zakladatel Nakamura Tadashi
Seiki ryu - zakladatel Fujiwara
Shindo Jinen ryu - zakladatel Koyu Konishi
Shindo Shizen ryu - zakladatel Konishi Yasuhiro
Shito ryu - zakladatel Mabuni Kenwa
Shito ryu Kempo Karate - zakladatel Uechi Kanei
Shobayashi ryu - zakladatel Kyan Chotoku
Shobukan - zakladatel Yazuzato Yorizuki
Shoreikan ryu - zakladatel Toguchi Seikichi
Shorei ryu - zakladatel Higashionna Kanryo
Shorin ryu - zakladatel Sakugawa
Shorinji Kempo ryu - zakladatel Doshin So
Shorinkan ryu - zakladatel Nakazato Shugoro
Shotokai ryu - zakladatel Egami Shigeru
Shotokan ryu - zakladatel Funakoshi Gichin
Shudokan ryu - zakladatel Hanaue Toshio
Shukokai ryu - zakladatel Chojiro Tani
Sukunai Hayashi ryu - zakladatel Kyan Chotoku
Tani ha Shito ryu - zakladatel Tani Chojiro
Toon ryu - zakladatel Kohatsu Kyoda
Tozan ryu - zakladatel Kaneshima Shinsuke
Uechi ryu - zakladatel Uchi Kanbun
Wado ryu - zakladatel Otsuka Hironori
Washin ryu - zakladatel ?
Zendo ryu - zakladatel Zen Ki
Na fotografiích jsou zachyceni Lukáš Miklo, Martin Beitel, Filip Saidl a Michal Vigh z Karate Tygr Shotokan


 


Tajemství karate

16. srpna 2008 v 17:54 | Martin |  Karate
Veškeré dění bojového umění Okinawy mělo vždy dvě stránky: jednu oficiální představovanou směrem ven (vnější), ve které stály v popředí optické aspekty bojového umění s podtrženou bojovou silou a technikou, a jednu tajnou stránku, obrácenou směrem dovnitř, která byla přístupná jen málo mistrům. V tradičních okinawských bojových uměních rozlišovali mistři svoje žáky na Soto-deshi (vnější žák) a na Uchi-deshi (vnitřní žák).
Soto-deshi byli zpravidla nadaní jedinci k fyzickému výkonu, kteří zároveň toužili být vnímáni veřejností, zatímco Uchi-deshi byli ti, kteří si díky svému životu a dlouhé věrnosti k mistrovi vytvořili potenciál k výzkumu esoterických obsahů bojového umění. Z těchto nejvěrnějších žáků mistři volili své následovníky, ukázali jim správný význam pohybů a vysvětlili jejich působení na vlastního ducha, na zdraví a tok KI. Pro veřejnost byl však Soto-deshi, který reprezentoval styl směřující navenek, tj. technické aspekty bojového umění, vždy jediným viditelným následníkem. Jemu patřilo uznání lidí a sláva veřejnosti.
"Uchi" označuje také "vnitřní část domu". To znamená, že Uchi-deshi měl tehdy přístup k soukromé sféře mistra, a tím získal možnost nahlížet do jeho každodenního života a pozorovat jeho zvyklosti.

Best Of Masato

13. července 2008 v 20:52 | Martin |  videa

Pencak Silat

12. července 2008 v 18:13 | Martin |  Pencak Silat
Tento druh sportu zdomácněl v Indonésii (zejména v Jávě a Sumatře) a v Malajsii, je náplní školní výuky a provozuje jej i místní policie. Malajský silat se od indonéského poněkud liší. Oběma je společná skutečnost, že jednotlivé pohyby se nejprve nacvičují pomalu s maximální přesností a teprve později se přechází k rychlému provedení. Tradiční pencak silat (pohybově stylizovaný zápas) má taneční charakter. Útoky jsou doráženy elegantně vykláněním a odváděním síly soupeře. Pro silat jsou typické estetické zahajovací fáze boje a rychlé změny mezi vysokým a velmi nízkým postojem. Pencak silat v sobě zahrnuje množství útočných a obranných pohybů: techniky úderů (sodokan), kopy (tendangan), obranné techniky (tangkisan) a také bloky, hody, úchopy a páky. Při souboji se bleskově střídá napětí a uvolnění. Jedním ze znaků tohoto sportu jsou plynulé pohyby a uhýbání (elak). Žáci se musí nejprve naučit krokové pohyby (langkah) a základní pohyby (pasang). Potom se učí optimálně využívat přirozených zbraní lidského těla. Prsty, pěstmi, lokty, koleny, hlavou a nohama lze napadat na určité cíle: pokrčeným ukazováčkem např. oko, hřbetem ruky krk a podobně. Používají se techniky úderů a kopů, páčení a držení. Součástí výuky jsou rovněž cvičení s partnerem, při nichž jeden z bojovníků libovolnou technikou útočí a druhý provádí účinnou obranu (přičemž využívá především rotačních a vyklánějících pohybů) a přechází do protiútoku. Trénink s jedním nebo více partnery (sambut) slouží rovněž k mobilizaci vnitřní energie (ilmu). Podobně jako v kung-fu existuje také u silatu několik směrů, např. gayung cekak, perpi mataram a jiné. Některé útočné a obrané pohyby imitují chování zvířat, jako jsou tygr, had či opice. Součástí tréninku je rovněž používání zbraní (dýky, kris, tyče), osvojování umění útočit na vitální body (rahsia) a nácvik dalších forem (silat seni). Rozlišují se dva tréninkové směry: 1. Pulut - taneční, artistická forma silatu, která se (za doprovodu hudby) provozuje při svátcích, přičemž náplní je předvádění her se zbraní a souboj dýkou. 2. Buah - souboj. Při soutěžních bojích, které jsou pořádány zastřešujícím indonéským svazem (IPSI), nosí borci ochranné vesty. Zápas probíhá na dvě nebo tři kola, která trvají vždy dvě minuty. Kopy a údery jsou povoleny pouze nad pasem, v rozporu s pravidly jsou útoky na hlavu Používají se také techniky hodů, úchopů a pák. Bodově se oceňují zásahy soupeře, úspěšná obrana, hody a páky. Zvláštnost pravidel spočívá v tom, že mimořádně dobře provedené techniky přinášejí dodatečné body, takže stylově vybavení zápasníci jsou ve výhodě

Jackie Chan

4. července 2008 v 21:58 | Martin |  herci
JACKIE CHAN

Styl: Kung fu

Narozen: 7. dubna 1954
Narozen: Honkong
Zaměstnání: herec, kaskadér, režisér, producent
Vzdělání: Chinese Opera Research Institute pro budoucí herce pekingské opery
Herecký vzor: Bruce Lee, Buster Keaton
Zajímavost: od roku 1986, kdy se zranil při natáčení filmu Armour of God, má v hlavě díru

Životopis: Jackie se narodil jako Chan Kong-Sang služebné a kuchaři, jenž pracovali u francouzského konzula. Když jeho otec přijal nabídku odjet pracovat na velvyslanectví v Austrálii, poslali sedmiletého Jackieho na deset let do Čínské operní školy. Ve škole prodělal velmi tvrdý trénink. Každý den musel vstával v 5 hodin ráno a do pozdního večera se učil tanec, zpěv, akrobacii a bojové umění. Pokud neodvedl dostatečně dobrý výkon dostal výprask nebo nedostal jídlo.

Teprve jako osmiletý se objevil v místním filmu "Big and Little Wong Tin Bar" (1962). Během studií se Jackie zúčastnil natáčení několika filmů jako komparsista. Po ukončení studia se živil jako kaskadér. Kaskadéra také dělal ve filmu "Fist of Fury /Jing wu men/" (1972), kde si hlavní roli zahrál Bruce Lee. S Brucem si zahrál ještě při natáčení akčního filmu Drak přichází "Enter the Dragon" (1973).

Po tragické smrti Bruceho v roce 1973 začal spolupracovat s Lo Weiem jedním z nejúspěšnějších hong kongských režisérů. Weiem z Jackieho chtěl udělat nového Bruce Leeho. Jejich spolupráce však nevyšla a Jackie se rozhodl pro vlastní charakter komediálního akčního herce.

Jeho prvním velkým hitem byl film "Snake in the Eagle's Shadow /She xing diao shou/" (1978). První úspěch přebyl ještě větším úspěchem v kung-fu komedii Mistrův syn "Drunken Master /Zui quan/". Po těchto úspěších se opět spojil s Lo Weiem a natočil velmi úspěšný film Odvážná hyena "Fearless Hyena /Hsiao chuan yi chao/" (1980). Lo Weiův přístup neumožňoval Jackiemu větší tvůrčí volnost a proto se spojil filmovou společností Golden Harvest, pro kterou pracoval jako kaskadér. Jejich prvním filmem byl "Young Master /Long xiao ye/" (1980).

Jackie se díky těmto všem úspěchům stal nejznámějším a nejlépe placeným hercem Asie. Pro celosvětovou popularitu mu scházelo prosadit se v Americe, proto v roce 1980 natočil svůj první americký film "The Big Brawl". O rok později si zahrál v menší roli s Burtem Reynoldsem v akční komedii Dělová koule "Cannonball Run" a v roce 1984 v jejím pokračování Dělová koule II "Cannonball Run II".

Po návratu zpět do Hong Kongu napsal scénáře a režíroval několik akčních komedií včetně "Project A /'A' gai waak juk jaap/" (1983), "Police Story /Ging chaat goo si/" (1985) a "Armor of God /Longxiong hudi/" (1986). Během natáčení Police Story se zranilo mnoho kaskadérů, a proto Jackie založil Asociaci kaskadérů Jackieho Chana "Jackie Chan Stuntman Association". Asociace se starala o účty za ošetření a Jackie osobně trénoval její členy. Sám Jackie si při natáčení Armor of God při pádu ze stromu poranil lebku a s poškozením mozku byl odvezen do nemocnice, kde podstoupil operaci.

Nikdo nevěřil, že se vrátí zpět do filmového průmyslu v kondici jakou měl předtím. Jackie to zvládl a navíc si v roce 1986 založil vlastní produkční společnost Golden Way a agenturu Jackie's Angels, pro obsazování talentů do svých filmů. V roce 1993 natočil jeden z mála filmů bez komických prvků "Crime Story /Zhong an zu/".

Druhé pokračování "Drunken Master II /Jui kuen II/" (1994) patří k jeho nejúspěšnějším filmům. Za svou celoživotní práci získal v roce 1995 cenu MTV "MTV's Lifetime Achievement Award". V USA se Jackiemu podařilo pořádně prorazit o rok později v akční komedii Rachot v Bronxu "Rumble in the Bronx /Hong faan kui/". Film si za první víkend od uvedení do kin vydělal 10 miliónů dolarů.

Po dvou méně úspěšných filmech První rána "First Strike /Jing cha gu shi IV: Jian dan ren wu/" (1997) a Terč "Mr. Nice Guy /Yatgo ho yan/" (1998), přichází další obrovský hit Křižovatka smrti "Rush Hour" (1998). V akčním filmu si zahrál inspektora Leeho po boku Chrise Tuckera. V roce 2000 si s Owenem Wilsonem a Lucy Liu zahrál v akční westernové komedii Tenkrát na východe "Shanghai Noon".

Následující léto se Jackie opět spojil s Chrisem Tuckerem na pokračování Křižovatka smrti 2 "Rush Hour 2", který zopakoval úspěchy prvního dílu. S kráskou Jennifer Love Hewittovou si zahrál ve filmu "Tuxedo" (2002) a stejný rok se opět spojil s Owenem Wilsonem ve filmu Rytíři ze Šanghaje "Shanghai Knights".

V roce 2004 ztvárnil roli číňana z francouskou přezdívkou Passepartouta ve filmu Cesta kolem světa za 80. dní. Novou podobu starému příběhu dal režisér Frank Coraci; v jeho snímku se slavná dobrodružství spojují s komediálními a akčními prvky v jedinečnou podívanou pro celou rodinu.

Jackie má jednoho syna J.C. s tchajwanskou herečkou Lin Feng-Chiao, se kterou se roku 1983 oženil.
zdroj: http://aragornie.blog.cz/0704/zivotopis-jackieho-chana

Avi Rokah

20. června 2008 v 15:41 | Martin |  mistři

Avi Rokah

Avi Rokah je instruktor tradičního karate, světový šampión karate v roce 1994 a čtyřnásobný šampión Spojených států. Avi Rokah studuje karate již 25 let. Je jeden z nejlepších studentů největšího učitele karate mistra Nishiyamy. Avi je považován za jednoho z mála, který pochopil principy karate a je zároveň schopný je aplikovat a učit v logickém a systematickém pořadí. Ve své akademii vyučuje pokročilé, ale také začátečníky. Jeho akademie je známá jako tréninkové centrum, do kterého přijíždějí lidé z celého světa. Něktěří jeho studenti mají úspěchy na US, evropských a mezinárodních šampionátech. Avi učí, že filozofií karate jako bojového umění je rozvoj charakteru osobnosti a duševního zdraví.


Co o něm řekli...

"Techniky Avi Rokah odrážejí hluboké znalosti a zkušenosti velkého mistra Nishiyamy..."
- Dr. Wlodzimier Kwiecinski, President PZKT
"Byla to velká inspirace, když sensei Rokah vedl seminář v Rakousku. Ukázal nám, že máme před sebou stále dlouhou cestu..." - Gunter, 1996&98 Austrian Champion
"Neznám nikoho jiného, kdo by byl větší mistr ve strategii načasování v karate než Avi Rokah..."
- Toru Shimoji, šestinásobný mistr US Champion a 1988 Pan-American šampion.

kniha Mistra Suna

3. června 2008 v 10:36 | Martin |  knihy

Umění války

Sun-c'
Proslulé pojednání mistra Suna o válečném umění se těší neutuchajícímu zájmu čtenářů i po více než dva a půl tisíci let, které uplynuly od jeho napsání. V čem spočívá jeho obliba? Paradoxně nikoliv v jeho válečnických aspektech, nýbrž v inspirativní síle pro taktické jednání s lidmi.
Parametry knihy:
135 x 210 mm
104 stran
Brožovaná vazba
ISBN 978-80-903850-6-1
169,- Kč
V našem internetovém knihkupectví za 109 Kč
Prolistujte si knihu:
Všechny ukázky

Jednotlivé strany:
4-5 6-7 8-9 10-11



O knize:

Myšlenky mistra Suna ocení každý člověk, neboť taktika je nutná v manželství, partnerství a vlastně ve všech vztazích, v nichž nechceme jen stále ustupovat nebo se podřizovat záměrům druhých. Stejně tak moudrost mistra Suna osloví manažery, pro které je vedení a motivování lidí i boj s konkurencí podstatnou náplní práce. Mistr Sun učí člověka důkladně zhodnotit situaci i naděje na prosazení vlastních záměrů. Základem válečného umění totiž není demonstrace síly, ale předvídavost, schopnost odhadnout protivníka a prosadit se vůči němu bez zbytečného prolévání krve a ztrát. Záměrem tohoto vydání bylo poskytnou čtenáři co nejpřístupnější text, v němž by se nemusel nořit do tajů a odlišností čínského vyjadřování. Proto je základem našeho vydání anglický překlad Lionela Gilese z roku 1910, který díky rozsáhlým komentářům umožnil jednotlivé myšlenky vyjádřit maximálně srozumitelně.
Znáš-li nepřítele i sám sebe, můžeš bez obav svést sto bitev.
Pokud znáš sebe, ale nikoliv nepřítele, jednou vyhraješ a podruhé prohraješ.
Jestliže neznáš ani sebe ani nepřítele, prohraješ v každé bitvě.

team ryouko-street fight

28. května 2008 v 21:32 | Martin |  videa

Kam dál